V knihách

O Vřesině, především o její přírodě a okolí, se hezky zmiňuje vřesinský rechtor Gustav Kořený (1882-1937) ve své vzpomínce na své působiště, uveřejněné ve spisku Údolí Porubky,vydané u příležitosti zahájení provozu na místní dráze Svinov-Poruba-Vřesina dne 2. 8. 1925 pod názvem Zemský ráj-nejen na pohled - ale ve skutečnosti. Gustav Kořený je znám jako obnovitel tradice vřesinského Mařáka. Málo kdo ví, že byl také sběratelem lidových artefaktů, především loktuší, šátků, čepců, ubrusů apod.
Tak jako spisovatelka a malířka Helena Salichová (1895-1975), která mezi občany Vřesiny zavítala ve své knize Stařenčina loktuše, ve které kromě jiného popsala každoročně pořádanou vřesinskou jarní slavnost vynášení Mařáka, zaznamenala pověst o stavbě porubského kostela, který měl původně stát ve Vřesině Nadevsi (Nadevšu). S rodákem z Vřesiny Františkem Hurníkem byla na návštěvě u Františky Bártové, Anežky Rozsypalové, Františky Bártové, Anny Zámostné a Ludmily Liché, u kterých hledala zbytky lidového oblečení po jejich stařenkách a maminkách a také se zaposlouchávala do jejich vyprávění, které poctivě zaznamenávala a kniha je nyní cenným zdrojem informací o životě vřesiňaků v uplynulých dobách.
Vřesina, jako rodiště svého tatínka, je popsána ve vzpomínkové knize hudebního skladatele a spisovatele Ilji Hurníka (1922 - 2013) Dětství ve Slezsku. V úvodu je popsána tragická událost, která se přihodila jeho dědečkovi a pak, očima dítěte prostřednictvím vztahů ke svým vřesinským strykům a tetičkám vidí rodinné události té doby.
Poslední známá kniha, ve které se o Vřesině a jejich lidech píše, má název Hledání rodného listu autora Helmuta Königa (1940), bývalého našeho spoluobčana. Také zde se jedná o autobiografickou knihu, ke které napsal doslov Milan Švihálek (1944). Subjektivní pohled na život ve Vřesině, jeho obyvatele, na své spolužáky, kamarády a lásky v období dětství, dospívání i zralosti patří mezi velmi čtivé pasáže.

Převzato z Vřesinských novin 2/2015 z článku Ing. Vladimíra Bárty