Obec Vřesina se nachází přibližně 17 km západně od města Ostrava. První známá písemná zmínka o obci je v listině o rozdílech knížectví opavského z roku 1377, kdy byla ves Vřesina s Hýlovem v držení pana Adama a připadla k dílu opavských knížat Přemka a Václava. Území obce Vřesina tvoří východní okraj Oderské nížiny.
Webové stránky se upravují. Omluvte prosím případné nedostatky.
Ve vsi se chovalo 103 koní, 10 volů, 177 krav, 70 ks mladého skotu, 483 šlechtěných druhů ovcí, 137 kusů ovcí obyčejných a 25 prasat. Hospodářské zvířectvo bylo převážně domácího chovu, až na šlechtěné ovce, které byly majetkem vrchnosti. Chov drůbeže byl vcelku bezvýznamný. Na polích se pěstovala zimní pšenice, žito, oves, brambory, jetel a pro domácí potřebu zelí, lněná semena a hrách. Hlavně brambory zvýšily nízkou zemědělskou produkci. Rolníci pozemky pilně obdělávali, vícekrát je orali, vláčeli a co 3–4 roky je dobře hnojili. Hlavní brzdou rozvoje zemědělské výroby byl pahorkatý kraj, suché roky a výkon panských robot. Přebytky zemědělské výroby byly prodávány na trhu v Opavě.
Bývalá ovčárna
Panský dvůr 1905
Významné změny i ve Vřesině přinesl revoluční rok 1848, který po rozhodnutí kroměřížského sněmu znamenal po staletích útisku venkovského lidu konec nenáviděných panských robot a feudálních povinností.
Mapa stabilního katastru z roku 1836
Současnou ulicí Ve Dvoře vedlo původní nádvoří dvora. V místě domu čp. 14 byl dům šafáře, domy čp. 36, 226 a 227 stojí na základech bývalých chlévů, domy čp. 228 a 229 stojí na základech bývalé konírny. Na místě domu čp. 189 stála sýpka a na místech domů čp. 394 a 395 stála stodola.
Panský dvůr r. 2015
Rok 1776 byl ve znamení selských bouří proti nenáviděné klimkovické vrchnosti. Ve Vřesině bylo po potlačené vzpouře odsouzeno deset rebelů z řad sedláků k vězení v Opavě a náhradě nesplněných robot. Výměrem půdy a počtem selských a zahradnických usedlostí patřila v té době Vřesina k poměrně velkým vsím. O pět let později zasáhl Vřesinu dobytčí mor, při němž zahynulo 900 ovcí.
Erb Wilczků
V tzv. oceňovacích operátech z roku 1843 měla obec Vřesina výměru 938,6 ha. U Vřesiny na samotě byl mlýn na Porubce. Zápisy říkají, že v obci se nenacházely žádné pamětihodnosti. V obci žilo v roce 1843 celkem 444 obyvatel, a to v 56 usedlostech a 95 rodinách. Hospodářskou činností se živilo 92 rodin, 1 řemeslem. Potravu obyvatel tvořily brambory, zelí, moučná jídla, o svátcích a nedělích také maso a chléb. Pila se ponejvíce voda, ale také pivo a kořalka. Obec v té době měla 21 sedláků. Na větších hospodářstvích pracoval 1 kočí a 1 služebná. Téměř všechny obytné domy a hospodářské budovy byly dřevěné, těsné a malé, pokryty šindelem nebo slámou. Stav domů a budov byl velmi špatný. Fojtem v tomto roce byl František Martiník a přísežnými byli Petr Martiník, Florián Mrázek a Jan Martiník. Z jejich podpisů je zřejmé, že ovládali
čtení a psaní, což v té době bylo na vesnici jevem řídkým.
Dům šafáře r. 1938
První písemná zmínka o panském dvoře pochází z roku 1431. Opavský kníže Přemek
prodal v tomto roce Vřesinu Janovi z Pelhřimova s dvorem, mlýnem a vším příslušenstvím (kopie tohoto dokumentu se nachází ve vstupu na obecní úřad). Posledními majiteli byli Wilczkové až do rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918, kdy byla v nově vzniklé Československé republice uzákoněná pozemková reforma, jejímž cílem bylo získat zemědělskou půdu pro zájemce z řad drobných rolníků a bezzemků.
V roce 1682 byl ve Vřesině dřevěný panský dvůr panský dvůr vystavěný ze dřeva, chovalo se v něm 31 krav, v ovčírně 297 ovcí a 119 jehňat. Ve vsi bylo 23 usedlých sedláků, 2 půlláníci, 4 zahradníci a 5 chalupníků.
Mlácení obilí
Ulice Ve Dvoře v 50. letech 20. stol.
6.2.2023 18:09
Aktuální teplota:
-4,9 °C
Vlhkost:
77,4 %
Rosný bod:
-8,3 °C