Panský dvůr

Ve vsi se chovalo 103 koní, 10 volů, 177 krav, 70 ks mladého skotu, 483 šlechtěných druhů ovcí, 137 kusů ovcí obyčejných a 25 prasat. Hospodářské zvířectvo bylo převážně domácího chovu, až na šlechtěné ovce, které byly majetkem vrchnosti. Chov drůbeže byl vcelku bezvýznamný. Na polích se pěstovala zimní pšenice, žito, oves, brambory, jetel a pro domácí potřebu zelí, lněná semena a hrách. Hlavně brambory zvýšily nízkou zemědělskou produkci. Rolníci pozemky pilně obdělávali, vícekrát je orali, vláčeli a co 3–4 roky je dobře hnojili. Hlavní brzdou rozvoje zemědělské výroby byl pahorkatý kraj, suché roky a výkon panských robot. Přebytky zemědělské výroby byly prodávány na trhu v Opavě.

Bývalá ovčárna

Panský dvůr 1905 

Významné změny i ve Vřesině přinesl revoluční rok 1848, který po rozhodnutí kroměřížského sněmu znamenal po staletích útisku venkovského lidu konec nenáviděných panských robot a feudálních povinností.

Mapa stabilního katastru z roku 1836

Současnou ulicí Ve Dvoře vedlo původní nádvoří dvora. V místě domu čp. 14 byl dům šafáře, domy čp. 36, 226 a 227 stojí na základech bývalých chlévů, domy čp. 228 a 229 stojí na základech bývalé konírny. Na místě domu čp. 189 stála sýpka a na místech domů čp. 394 a 395 stála stodola.

Panský dvůr r. 2015

Rok 1776 byl ve znamení selských bouří proti nenáviděné klimkovické vrchnosti. Ve Vřesině bylo po potlačené vzpouře odsouzeno deset rebelů z řad sedláků k vězení v Opavě a náhradě nesplněných robot. Výměrem půdy a počtem selských a zahradnických usedlostí patřila v té době Vřesina k poměrně velkým vsím. O pět let později zasáhl Vřesinu dobytčí mor, při němž zahynulo 900 ovcí.

Erb Wilczků

V tzv. oceňovacích operátech z roku 1843 měla obec Vřesina výměru 938,6 ha. U Vřesiny na samotě byl mlýn na Porubce. Zápisy říkají, že v obci se nenacházely žádné pamětihodnosti. V obci žilo v roce 1843 celkem 444 obyvatel, a to v 56 usedlostech a 95 rodinách. Hospodářskou činností se živilo 92 rodin, 1 řemeslem. Potravu obyvatel tvořily brambory, zelí, moučná jídla, o svátcích a nedělích také maso a chléb. Pila se ponejvíce voda, ale také pivo a kořalka. Obec v té době měla 21 sedláků. Na větších hospodářstvích pracoval 1 kočí a 1 služebná. Téměř všechny obytné domy a hospodářské budovy byly dřevěné, těsné a malé, pokryty šindelem nebo slámou. Stav domů a budov byl velmi špatný. Fojtem v tomto roce byl František Martiník a přísežnými byli Petr Martiník, Florián Mrázek a Jan Martiník. Z jejich podpisů je zřejmé, že ovládali
čtení a psaní, což v té době bylo na vesnici jevem řídkým.

Dům šafáře r. 1938

První písemná zmínka o panském dvoře pochází z roku 1431. Opavský kníže Přemek
prodal v tomto roce Vřesinu Janovi z Pelhřimova s dvorem, mlýnem a vším příslušenstvím (kopie tohoto dokumentu se nachází ve vstupu na obecní úřad). Posledními majiteli byli Wilczkové až do rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918, kdy byla v nově vzniklé Československé republice uzákoněná pozemková reforma, jejímž cílem bylo získat zemědělskou půdu pro zájemce z řad drobných rolníků a bezzemků.

V roce 1682 byl ve Vřesině dřevěný panský dvůr panský dvůr vystavěný ze dřeva, chovalo se v něm 31 krav, v ovčírně 297 ovcí a 119 jehňat. Ve vsi bylo 23 usedlých sedláků, 2 půlláníci, 4 zahradníci a 5 chalupníků.

Mlácení obilí

Ulice Ve Dvoře v 50. letech 20. stol.