Myslivecký spolek

Myslivecký spolek Vřesina navazuje na dlouhou tradici honebního spolku, která sahá až do roku 1926. Po druhé světové válce bylo obnoveno sdružení s názvem Nimrod. Změna zákona o myslivosti v roce 1962 dala vzniknout názvu Myslivecké sdružení Vřesina.

V polovině osmdesátých let došlo ke sloučení s Mysliveckým sdružením Klimkovice a tím vzniklo sdružení s názvem Slezan. V roce 1990 se opět vřesinské sdružení osamostatnilo. V současné době pokračuje činnost vřesinských myslivců pod změněným názvem Myslivecký spolek Vřesina, jak si to vyžádal občanský zákoník v roce 2014. Honitba je od honebního společenství pronajímána na deset let a zahrnuje kromě katastrálního území Vřesiny také část Poruby.  Současná smlouva je platná do roku 2023.

Myslivecký spolek Vřesina má v současnosti 19 členů. Chod spolku je řízen pětičlenným výborem v čele s předsedou a mysliveckým hospodářem.

O klid v honitbě se starají členové myslivecké stráže, kteří mají statut úřední osoby. Jejich pravomoci jsou rozšířené a v jejich kompetenci je například kontrola vozidel na účelových komunikacích či odstřel zatoulaných zvířat. K identifikaci jim slouží odznak myslivecké stráže a průkaz.

Odpověď na otázku, co je vlastně myslivost, nalezneme v zákoně o myslivosti 449/2001 Sb. Myslivostí se podle něj rozumí činnost prováděná v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví. Litera zákona tedy pamatuje nejen na chov a lov zvěře a činnosti s tím související, ale také na kulturní a spolkovou činnost, která je pro myslivecký spolek velice důležitá.

Zvěř spárkatá, která se v naší honitbě vyskytuje a kterou lovíme je především zvěř srnčí, prase divoké. Zcela výjimečně lze narazit na jiné zástupce spárkaté zvěře, kteří se k nám zatoulají. Z drobné užitkové zvěře je to především zajíc polní a bažant obecný.

Z ostatních druhů zvěře pernaté se vzácně vyskytuje koroptev polní, dále holub hřivnáč, kachna divoká, straka obecná, krkavec velký. Z dravců je to především káně obecná či poštolka obecná.

Srstnatou zvěř tvoří zástupci lišky obecné, kuny skalní a lesní, jezevce lesního, tchoře tmavého a ondatry pižmové. Zásahy do krajiny, predační tlak a nemoci přežil snad také králík divoký. Vyskytuje se zde také psík mývalovitý, kterého sice zákon mezi zvěř nezařazuje, je ale důležitým potravním konkurentem ostatních šelem.

Ve spolkové a kulturní činnosti členové MS Vřesina pořádají nejen vlastní akce, ale spolupracují i s obcí, okresním mysliveckým spolkem a ostatními složkami v obci. Obrovskou výhodou je areál, který je od obce pronajatý a který se snažíme dále zvelebovat, aby tvořil příjemné zázemí nejen pro členy, ale také všechny naše hosty.

Mezi tradiční kulturní akce patří obnovená tradice Mysliveckého odpoledne, které se koná vždy na sklonku letních prázdnin. Obci vypomáháme na Dni obce, kdy je naše zvěřinová kuchyně přístupná pro každého. Bohužel více než sedmdesátiletá tradice mysliveckých plesů byla přerušena kvůli nevyhovujícím prostorám.

Ve spolupráci s Okresním mysliveckým spolkem jsme za posledních deset let už dvakrát pořádali jarní a podzimní zkoušky lovecky upotřebitelných psů.  Podporu poskytujeme také ostatním složkám v obci, takže se areál MS dá díky své rozloze využít jako přechodné parkoviště, louka pro rozbití stanů nebo místo kde kolotoče či cirkus umístí své atrakce. Své útočiště u nás mohou najít také děti ze Základní a mateřské školy, pro které je náš areál cílem výletu na konci školního roku a kde si vždy vyslechnou něco o přírodě, která je obklopuje. S dětmi pracujeme také na příměstských táborech pořádaných Skalka Family Parkem.

Běžnou činností členů spolku je přikrmování zvěře v období strádání, péče o myslivecká zařízení v honitbě, odběry vzorků pro veterinární správu a samozřejmě lov dle schváleného plánu odlovu. Společné hony probíhají v listopadu a prosinci, kdy je možné také zaslechnout nezaměnitelný hlas borlice. Trofeje ulovené srnčí zvěře je možné každoročně shlédnout na okresní výstavě trofejí, kde se mimo jiné hodnotí také správnost provedeného odlovu a to jak z hlediska kvality, věkové struktury a doby odlovu.