Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Krizová karta obce

Zdravá obec Vřesina

logo

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální teplota

6.7.2020 11:39

Aktuální teplota:

31,1 °C

Vlhkost:

47,1 %

Rosný bod:

18,5 °C

Návštěvnost

Návštěvnost:

Počítadlo přístupů

Obsah

Historie osady Mexiko

Dle polohy by se snad zdálo, že tam dávají lišky dobou noc. To ovšem není pravda. Obyvatelé zde žijí spokojeně, nikoliv z přinucení a s nechutí. S okolním světem navazuje spojení okresní cesta. Domky jsou většinou rozložené okolo polní cesty, ale také zdobí okresní silnici. Polní cesta rozděluje osadu na 2 katastry: část patřící ke Klimkovicím a druhou, která spadá pod pravomoc Vřesiny.
První, kdo si založil na tomto území nové bydliště, byl pan Kalus z Vřesiny. Vystavěl si grunt v r. 1850 a začal hospodařit. Dlouho se však tady nezdržel a odstěhoval se do Ameriky. V té době právě řádila zlatá horečka. Lidé odcházeli z vlasti do zahraničí v naději, že nad nimi se tam usměje sluníčko, že budou mít lepší život.
Když opouštěl pan Kalus rodnou zemi, přál si, aby se osada, která tu vznikne, jmenovala Mexiko. Území, kde nyní bydlí pan Buroň, se původně nazývalo Brazílie. Pole okolo domku pana Bridzika (dříve Vůjtka) neslo název Amerika, zbytek bylo Mexiko. Názvy Brazílie a Amerika se nevžily a nyní se jmenuje celá osada jednotně – Mexiko.
Po vystěhování pana Kaluse (č. domu 66) do Ameriky koupil statek Martiník z Vřesiny, nazývaný „Vrchní“. Místo něho bydlela na Mexiku jeho sestra. Grunt byl znovu prodán a jeho novým majitelem se stal František Rykala z Vřesiny. Rodina Rykaly se přistěhovala na Mexiko 6.5.1887. Osada Mexiko měla nového obyvatele. První obyvatel osady Kalus dal kousek pole své sestře, provdané Hrbáčové.

Chalupa byla postavena v r. 1880 (č. domu 68). I tato druhá chalupa byla prodána a novým majitelem se stal Polák Bednařík. Otec Bednařík dal domek synovi, ale mladý manžel zemřel. Jeho manželka se znovu provdala za Špaka z Vřesiny. Martiník z Vřesiny si vystavěl stodolu a v r. 1897 k ní přistavěl grunt č. 83. Po jeho smrti se stal dědicem jeho syn Aron, který prodal dům své sestře, provdané Freislerové. V r. 1899 vystavěl domek Martiník č. 90, Na Mexiko se uchýlil v r. 1901 Hurník č. 185, v r. 1903 vystavěl Rykala domek svému synovi Josefovi a tak přibyla další chalupa - Rykala Josef, č. 193, dům byl již zbourán. Na poli si vystavěl v r. 1903 domek také Blokša z Vřesiny, který však odjel za hranice – do Ameriky. Domek dostala jeho sestra, provdaná Kotalová. V roce 1904 si postavil domek č. 194 Bártek z Vřesiny (od Bártka koupil stavení Buroň) a Chrapek č. 183 (domek rovněž již neexistuje).

Přibývaly další chalupy:

v r. 1905 Vůjtek Josef č. 190
v r. 1906 Restel č. 95
v r. 1908 Berger č. 100.

Rykala František st. přenechal grunt svému synovi Františkovi a postavil si v r. 1910 chalupu č. 198

v r. 1914 Pokorný č. 235.

Ještě přibyla v r. 1917 jedna chalupa směrem na Klimkovice, a to Neuwirth č. 236, Více chalup na Mexiku do konce I. světové války nebylo.

V r. 1923 Rykala František st. postavil výměnek ke gruntu č. 66 s číslem 139, později č. 209.
V roce 1925 si postavil domek Návrat Josef se svou manželkou Františkou, č. 187.
Dcera Ferdinanda Freislera se provdala za Adolfa Mrázka ze Svinova. Jenovéfa Mrázková, roz. Freislerová, si vystavěla se svým manželem Adolfem domek č. 330 (1928).

Vůjtek Josef ml. si postavil rodinný krb, číslo domu 305 (1928) - syn Vůjtka Josefa st. Ještě se usadil na Mexiku Malík František č. 201 (1928) a Malík Leopold č. 218 (1929).

Vůjtek Valentin si postavil dům č. 219 (1933), zemřel a jeho manželka se provdala za Josefa Zubra. Více chalup na Mexiku nebylo až do konce II. světové války.

Po roce 1945 přibyly na Mexiku dva domky a to Kotalová Františka č. 330 (dcera Vůjtka Josefa z č. 190 – v r. 1949) a Rykala Ladislav č. 256 (syn Rykaly Josefa č. 193 – v r. 1952).

Od r. 1955 se počet obyvatel neustále snižoval až na 80 obyvatel v r. 1990 (počet domků – 22). Po tomto roce se povolila výstavba na Mexiku, staví se nové domy a přibývají noví obyvatelé. Staví se hlavně na katastrálním území Klimkovic.

Převzato z Vřesinských novin 1/2011, Jan Vůjtek