Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je pondělí, 20. 8. 2018, 11:38:31

Aktuální teplota

20.8.2018 11:34

Aktuální teplota:

37,6 °C

Vlhkost:

30,2 %

Rosný bod:

17,2 °C

Zdravá obec Vřesina

logo

Krizová karta obce

Návštěvnost

Návštěvnost:

Počítadlo přístupů

Obsah

Pomník padlým hrdinům

V protokolu z veřejné schůze zastupitelstva obce Vřesina ze dne 14. 11. 1920 se dočteme: „Obecní zastupitelstvo schvaluje zřízení pomníku padlým vojínům a zároveň volí 4 členy obecního výboru, kteří berou věc na vědomí, že budou pracovat a starat se o zřízení tohoto pomníku. Zvoleni jsou František Dedek, Josef Neuwirth, Jan Bárta č. 96 a Filip Vilhelm. Zastupitelstvo usnáší se, aby při tanečních zábavách a svatbách byl vybírán příspěvek pro zřízení tohoto pomníku.“

Pomník dnes

Pomník dnes

Zápis ze školní kroniky vřesinské školy:

„Pomník padlým hrdinům – 28. 10. 1923 byl odhalen pomník 15 ti padlým hrdinům, rodákům vřesinským. Osvětová komise postavila za přispění všeho občanstva mohylu, jež bude mementem, abychom samostatnosti dobyté krví tisíců si vážili a ji hájili. – Řečníkem byl V. Sladký, poslanec. – Čest tudíž památce padlých.“ Na obrázku kresba vzhledu pomníku ze školní kroniky.Pomník

Původní vzhled

Stručná historie památníku

Mohyla z menších bludných balvanů byla v roce 1923 postavena 15 vřesinským mužům, kteří padli na bojištích 1. světové války. V padesátých letech minulého století byla deska pomníku doplněna osmi jmény vřesinských občanů, kteří zahynuli během okupace, při osvobozování obce nebo zemřeli na následky svých zranění, včetně údaje o počtu 23 rudoarmějců, kteří padli při osvobozování obce ve dnech 26. – 30. dubna 1945. V sedmdesátých létech 20. století byl pomník upraven do dnešní podoby akademickým sochařem Evženem Schollerem z Vřesiny.

Před 180 000 až 230 000 lety se dostal kontinentální ledovec při předposlední době ledové až na naše území, zasáhl severní pohraniční hory a rovinami pronikl do Slezska a části severní Moravy. Čelo ledovce vniklo hluboko do Moravské brány. Vody Odry byly obráceny a celé zaledněné území severní Moravy a Slezska se odvodňovalo na jih. Pohyb ledovce zarovnával krajinu, vytvářel údolí, přinášel množství materiálu a tvořil ledovcové morény. V naplavených nánosech písku a štěrku se nacházejí velké balvany z hornin severského původu, dopravené ledovcem ze Skandinávie a z oblastí kolem Baltského moře.

Ledovec po svém ústupu zanechal kromě bludných balvanů i další velké množství materiálů v podobě štěrků a písků, které se nacházely na různých místech i ve Vřesině a v minulosti se těžily a využívaly ke stavbě domů. Nejznámější nalezneme v areálu Vřesinské strže, kde nalezneme pozůstatky opuštěné pískovny (tzv. písečník).

Písek se těžil i v „Lažiskách“, před Ski areálem Skalka (tzv. Jarkův písečník), kde byl prostor bývalé pískovny po skončení těžby využit ke skladování komunálního odpadu. Přestože místo bylo zavezeno hlínou a zarostlo vegetací, tak i v současné době nalezneme pozůstatky po těžební činnosti v podobě písečných kamenů na přilehlých polích.

Součástí ledovcových souvků, jak se transportovanému materiálu říká, jsou také pazourky, které lze na vřesinských polích blízko bývalých štěrkoven rovněž nalézt. Ve Slezsku jsou mimo baltských pazourků nalézány také záhadné pazourky tzv. opolského typu, jejichž původ není dosud objasněn.   

Kladení věnců

        Kladení věnců k výročí osvobození Vřesina Rudou armádou