Navigace
Obsah
Symboly obce
Znak obce
V zeleném štítě stříbrný květ vřesu se zlatou bliznou a zlatými kališními lístky.
Vlajka obce
Na středu zeleného listu bílý květ vřesu se žlutou bliznou a žlutými kališními lístky. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Symboly obci uděleny rozhodnutím č. 13 ze dne 2. ledna 1994
Poloha obce
Území obce Vřesina tvoří východní okraj Oderské nížiny. Na severu se nachází Hlučínská pahorkatina. Základním rysem jsou široce zaoblené rozvodní hřbety, plošiny, mírně skloněné svahy a údolí.
Katastrální území obce je členité, přibližně ve směru západovýchodním procházejí dvě údolí - údolí říčky Porubky a údolí potoka Záhumeničky.
Údolím Porubky vede tramvajová trať ostravské MHD a silnice čís. III/4692, která spolu s navazující silnici čís. III/4993 tvoří dopravní kostru obce.
Vlastní zástavba obce je rozložena na obou březích říčky Porubky, na svazích nad její údolní nivou, a tvoří tři oddělené části: jižní část, která je původní zástavbou obce, severní část - Novou Plzeň (na levém břehu Porubky), která vznikla po druhé světové válce a územně souvisí s Krásným Polem a západní část - Za Dvorem, která představuje vilovou zástavbu posledních desetiletí.
Na hranici Vřesiny s Klimkovicemi leží osada Mexiko a na jihozápadě zasahuje na území Vřesiny areál Jodových sanatorií Klimkovice.
Historie obce
První známá písemná zmínka o obci je v listině o rozdílech knížectví opavského z roku 1377, kdy byla ves Vřesina s Hýlovem v držení pana Adama a připadla k dílu opavských knížat Přemka a Václava. Je však pravděpodobné, že Vřesina existovala již před tímto datem. Dobu jejího vzniku lze odhadnout na 2. polovinu 12. století až 1. polovinu 13. století, kdy v této oblasti probíhalo české osídlování.
Od 14. do 17. století jsou z dochovaných archivních písemností známá jména řady držitelů Vřesiny. Od roku 1461 se stala Vřesina na poměrně dlouhou dobu součástí velkopolomského panství ( postupně v držení pánů Donátů z Velké Polomě, Osinských z Žitné, Pražmů a dalších ). Od roku 1702 se stala Vřesina ( ves i dvůr ) součástí Klimkovického panství v držení Wilczků, v němž zůstala až do první pozemkové reformy, kdy byl dvůr rozparcelován.
V roce 1850 byla postavena nová škola, roku 1875 byla rozšířena na dvojtřídní.
Ve 2. polovině 19. století se začala Vřesina postupně měnit v dělnickou vesnici - přibývalo chalupníků a bezzemků, kteří odcházeli pracovat do ostravských dolů a vítkovických hutí.
Vřesinským rodákem je národní buditel Kazimír Tomášek, který se koncem 19. století podílel na rozvíjení českého kulturního a národního života v českých a slezských vesnicích. Na území obce se nachází jediná nemovitá kulturní památka, evidovaná ve státním seznamu: č.2116 - kaple
